Věcné břemeno na dožití a komplikace s bankou

Paní Jana D. byla vlastníkem velkého dvougeneračního rodinného domu, ve kterém chtěla umožnit “v klidu dožít” svému otci. Chtěla, aby měl právo na užívání nemovitosti garantované, a tak nechala zapsat věcné břemeno užívání na katastru nemovitostí. Dům byl ale ve stavu nutně vyžadujícím rekonstrukci, na který Jana D. neměla vlastní peníze. Musela tedy využít hypotéky. Banka financující rekonstrukci nehodlala akceptovat do zástavy nemovitost, na kterou je uplatněno věcné břemeno. Otec se navíc odmítl věcného břemene vzdát, jelikož chtěl mít jistotu, že bude mít kde bydlet.

Problém paní Jana D. nakonec vyřešila tak, že využila dispozic rodinného domu a ze dvou pater vytvořila dvě bytové jednotky. Na jedné bytové jednotce se ponechalo věcné břemeno pro otce a druhá bytová jednotka se poskytla bance jako zástava. Celá komplikace tak přišla zhruba na 30 tisíc a zdržení rekonstrukce o 6 měsíců. Pokud by dům měl pouze jedno patro, řešení by se hledalo mnohem složitěji.

Podobná situace může nastat v případě dělených pozemků, ve většině situací s věcnými břemeny a rovněž ve všech případech, kdy má kupující takzvaně vícefázový záměr s nemovitostí. Vždy je lepší komplikacím předcházet, ne vždy mají tak relativně jednoduché řešení, jako v uvedeném případě. Existuje přibližně 30 druhů věcných břemen.